úterý 27. září 2016

Kaštany

Začala sezona kaštanů. Miluju ji už od dětství, kdy s námi táta vyráběl zvířátka. Co mám děti, je pro mě vtipnější než kdy dřív. Děti denně nosí úlovky, sbírka se rozrůstá geometrickou řadou...Letos poprvé vyrábíme zvířátka s dětmi my. Zatím jsou velmi nedokonalá. Děti chtějí pomáhat, tak to podle toho vypadá. Ale jsou naše :) A určitě jsme ještě neskončili. Trvanlivost kaštanových zvířátek je u nás tak den, maximálně dva :D A zbylé kaštany nám mezitím zdobí obývák :)

Jak tak nad tím přemýšlím, Edík bude asi příští rok nutně potřebovat leporelo Kaštánkův domeček.






Podzim

Je tu. Definitivně. Poslední horké dny jsou nenávratně pryč a já se v myšlenkách začínám přelaďovat kamsi k plánování vánočních dárků. V posledních letech mi vyhovuje promýšlení a pořizování s předstihem a v prosinci si vychutnávám tu trošku pracně vydobytého klidu a předvánoční pohody. Než to ale nastane, chci si užít podzim. Barvy listí, vůni hlíny, kaštany, dýně... A taky šití softshellu a merina pro děti do školky :)

První kousky podzimu už máme doma. Dýně z chalupy a slunečnice od mého manžela nejlepšího ze všech k desátému výročí svatby. Letí to, když se člověk dobře baví... :)





středa 21. září 2016

Čepičky a nákrčníky ze starých mikin

Podzim je tady nejvyšší čas začít chystat čepičky a nákrčníky. Tak tady je malá recyklační inspirace :)

Před nějakou dobou mě sestra požádala o recyklaci několika jejích starých mikin na jarní čepičky a nákrčníky pro její dcerku. recyklace mám ráda. Vrace starým věcem užitek, dávat jim nový smysl... A nejvíc mě těší, když se podaří, že nové věci jsou ještě hezčí než ty původní. No a ušetřit pár korun je taky fajn :)

Protože původní mikiny byly světle šedé, pokusila jsem se jim dodat trochu barvy a rozveselit je různými detaily. U jedné sady jsem využila barevného prošívání původního pasu mikiny a doplnila ve stejných barvách poutka na vršku čepice, patentky a obšití nákrčníku. Druhá mikina byla úplně jednobarevná, tak jsem přidala vzorovaný úplet, našila knoflík  a pohrála si s barevným prošíváním.

Doufám, že budou dlouho a dobře sloužit.


pátek 9. září 2016

Troje trenky

Dlouho jsem se neozvala. Stihli jsme dovolenou (byla skvělá, možná poreferuju), celorodinné marodění, kdy s rýmičku lehl i nejmenší syneček, a taky báječný debordelizační týden. To máte tak. Většinu těhotenství zanedbáváte pečlivější úklid domácnosti, nejsou síly ani nálada. Po porodu je to ještě horší. Byt začíná být takový... sice poměrně uklizený (nebo aspoň občas), ale přeci jen trochu (dost) péče by to chtělo. Jenže není síla. Není nálada. Pořád je tolik věcí, které je třeba dělat. Znáte to. A pak se objeví na dveřích domu vývěska, že jsou v domě štěnice a je třeba provést velmi pečlivý úklid, než přijde deratizační firma. U nás se díky Bohu neobjevily žádné. I tak jsem se ale preventivně štítila úplně všeho a pustila se do práce. Vyprat všechno čalounění, závěsy, vyluxovat i za nábytkem a pod ním, všechno vytřít, otřít, umýt, uklidit, roztřídit, vyházet... Máme vygruntováno na příští pětiletku :)

Moc jsem toho nenašila. Edíka po večerech trápí břichoboly a nosí se, chová, žužlá... Přes den jsem v poklusu a večer doháním, co jsem nestihla, případně mám plné ruce synka :) Když se mě někdo ptá, co já a šití, obvykle odpovím, že jsem od porodu stihla přesně troje trenky. Tak tady jsou :)