Poslední týden byl ve znamení lampionových průvodů. denně jsme něaký potkali a v pondělí jsme se na jeden vypravili. Vojta byl poprvé a byl nadšený. Cestu domů jsme si pak všichni protáhli a dlouho jsme se procházeli parkem a po sídlišti s rozsvícenými lampiony, povídali si, Vojta si užíval, že courá ve tmě se světýlkem... Bylo to moc fajn.
Nostalgicky jsem si vzpomněla na průvody z dětství. Moc jsem jich nezažila, jsem ročník 84. Takže jen pár, moc si toho nepamatuju a pak konec, přišly jiné starosti, jiné zábavy a jiné tradice. Líbí se mi, že se v posledních letech zase ta tradice lampionových průvodů šíří, ale s novým obsahem.
Náš průvod organizovalo Rodinné centrum
Rybičky (které provozuje náš
sbor a kam se teď snažíme občas chodit :) Na úvod bylo krátké divadlo o svatém Martinovi a s Martinem se děti setkaly i na konci průvodu.
Vojta měl jasno ohledně svého lampionu - musí na ně být žralok, chobotnice a želva. To je teď jeh top kombinace a musí být úplně na všem. Nevím, jak budeme shánět deštník se žralokem, chobotnicí a želvou :-/ Naštěstí ušít mořskou mikinu pod stromeček snad takový problém nebude :) No a jelikož na tom nejsem teď s časem valně, jako lampion jsem koupila a upravila papírové stínidlo v Ikea. Měli jsme jednoznačně největší lampion v celém průvodu. Vojta byl nadšený, hrozně se mu jeho zvířátkový líbil, hrdě si ho nesl a opatroval svíčku, aby mu nezhasla. Jeden chlapeček sice kriticky poznamenal, že to není vůbec žádný lampion, ale obyčejná lampa, ale tím jsme se nenechali rozhodit :)
A takhle náš lampion dopadl: